Když člověk začne včelařit, začne se úplně jinak dívat na krajinu kolem sebe. Najednou si mnohem víc všímá toho, co právě kvete, kde včely létají a kdy naopak v krajině téměř nic není. Já to neměla jinak a začla jsem nad krajinou přemýšlet v trochu jiném směru. 

Postupně jsem si začala víc všímat období květu jednotlivých rostlin. Pro včely je totiž důležité, aby měly potravu co nejdéle během sezóny – ideálně od jara až do konce léta. 

Proto se snažím vysazovat hlavně rostliny, které:

• kvetou dlouho
• produkují hodně nektaru
• jsou nenáročné a vydrží několik let

Velkou výhodou jsou v tomto směru právě trvalky. Letos jsem si pořídila několik medonosných trvalek, které postupně vysazuji kolem stanoviště včel.

Konkrétně jsem zvolila:

• levanduli
• šalvěj hajní
• šantu kočičí
• agastache (anýzovou mátu)

Tyto rostliny mají jednu velkou výhodu – kvetou poměrně dlouho a produkují hodně nektaru. Navíc jsou krásné a většina z nich je užitečná i pro člověka.

Agastache má například výraznou anýzovou vůni a její listy i květy se dají sušit do čaje. Levandule zase krásně voní a její květy lze využít třeba do čajů, sirupů nebo voňavých pytlíčků. S levandulí to bude na delší dobu (počítám cca 2 roky, než bude plnohodnotná). 
Agastache se mi podařilo sehnat v 2l květináči, takže věřím, že zde to bude rychlejší. 

Jak rostliny kombinuji

Při výsadbě se snažím přemýšlet hlavně nad dvěma věcmi. První je doba kvetení. Ideální je, když se jednotlivé rostliny postupně střídají a kolem včel je během sezóny pořád něco v květu. Druhá věc je velikost skupin rostlin. Včely totiž mnohem raději navštěvují větší plochy stejného druhu než jednotlivé solitérní květy. Proto je lepší vysadit několik rostlin stejného druhu vedle sebe.

Například kombinace levandule, šalvěje a šanty funguje velmi dobře. Mají podobné nároky na slunce a půdu a zároveň postupně kvetou. U nás máme krásnou půdu, která není jílová, je propustná a věřím, že se trvalkám bude dobře dařit, ale to ukáže čas. Nicméně jsou všechny mrazuvzdorné. 

Kolik rostlin je potřeba pro jedno včelstvo?

To je otázka, která zní jednoduše, ale přesné číslo na ni vlastně neexistuje. Jedno silné včelstvo během sezóny nasbírá obrovské množství nektaru a pylu a včely létají za potravou do širokého okolí – často i několik kilometrů od úlu. Nevyužívají tedy jen to, co je vysazené přímo u stanoviště, ale vše, co v dané chvíli kvete v celé krajině. Proto se nedá říct, že určitý počet trvalek „uživí“ jedno včelstvo. Záleží na síle včelstva, počasí, délce kvetení i na tom, co mají včely k dispozici v okolí. Výsadby kolem včel ale mají velký smysl. Pomáhají hlavně v obdobích, kdy je v krajině květů méně, a zároveň zvyšují pestrost pylu a nektaru.

Jak jsem trvalky vysazovala

Letos jsem se naučila také jednu věc, která mi práci výrazně urychlila – sázení pomocí zemního vrtáku. Pokud někdo plánuje vysazovat větší množství rostlin, opravdu to doporučuji. Dříve jsem jamky kopala klasicky rýčem nebo lopatkou, ale při větším počtu sazenic je to poměrně pomalé.

Zemní vrták udělá během několika vteřin hlubokou a rovnoměrnou díru, do které se rostlina jednoduše usadí. Při výsadbě desítek rostlin je to obrovská úspora času i energie.

Co ještě plánuju vysít

Kromě trvalek chci na části pole přidat také svazenku vratičolistou.

Svazenka patří mezi velmi silně medonosné rostliny a včely ji vyhledávají opravdu intenzivně. Navíc roste poměrně rychle a během krátké doby dokáže vytvořit velkou plochu květů.Právě takové rostliny mohou dobře doplnit trvalkové výsadby. Zatímco trvalky zůstávají na místě několik let, svazenka může každý rok vytvořit novou květovou plochu, která v době květu poskytne včelám velké množství nektaru.

Každý záhon, trvalkový pás nebo dokonce květináč na balkoně může být pro včely malou zastávkou na jejich cestě krajinou. A právě z takových malých míst se postupně skládá prostředí, ve kterém se opylovačům žije o něco lépe.