Kolik medu stojí jeden kilogram vosku?

Často se říká, že na výrobu 1 kg vosku spotřebují včely 6–8 kg medu. Číslo se může lišit podle síly včelstva, teploty a snůšky, ale řádově to sedí. Produkce vosku je energeticky extrémně náročná. Včely musí nejdřív přijmout a zpracovat cukry, zvýšit tělesnou teplotu a teprve potom začnou z voskových žláz na zadečku vylučovat drobné voskové šupinky.

Ty pak kusadly zpracují a staví z nich buňky. Nejde jen o „materiál“, ale o obrovský výdej energie celé kolonie. Proto je přirozená stavba plástů vždy nejsilnější v období intenzivní snůšky – když je dostatek přísunu energie zvenku.

Když si to přepočteme prakticky: kilogram vosku představuje několik desítek plástů (podle rámkové míry). Jinými slovy – pokud necháme včely vystavět vše od začátku, stojí je to významnou část jejich potenciální produkce medu.

Do nástavku (rámková míra 39x24) dáváme většinou 11 rámků. Když kupujete 1kg mezistěn, je jich tam zhruba 12-14ks, podle síly. 

Mezistěna je tenká vosková deska s předlisovaným základem buněk, kterou zatavíme do rámku. Včely ji nemusí vytvářet od nuly – pouze ji „vytáhnou“ do finální hloubky buněk. Energetická náročnost je tak výrazně nižší než při kompletní stavbě divočiny.

Kolik medu tedy spotřebují na „vystavení“ mezistěny? Přesné číslo není jednoduché určit, protože záleží na síle snůšky a teplotě. Odhady se pohybují kolem 1–2 kg medu na kilogram vystavěného vosku navíc (tedy pouze na dostavbu, ne na výrobu celé hmoty). Ve srovnání s 6–8 kg je to zásadní rozdíl.

Z pohledu produkčního včelaření je to jasná úvaha: pokud chci maximalizovat výnos medu, nechci, aby velká část energie šla do výroby vosku. Proto jsou mezistěny běžnou praxí. 

Souše na začátku sezóny: proč jsou tak cenné?

Souš je již vystavěný plást bez zásob či plodu (nebo po vytočení medu). A právě souše jsou na jaře obrovská výhoda.

Když má včelstvo k dispozici hotové souše, matka může okamžitě klást. Není potřeba čekat, až včely vystaví nové dílo. Kolonie tak rychleji expanduje a lépe využije první silnou snůšku. Energeticky je to pro ně výrazně efektivnější.

Začínající včelař ale stojí před dilematem:

• Nechat včely stavět přirozeně a investovat do obnovy díla?
• Nebo podpořit rozvoj pomocí mezistěn a využít souše z minulých let?

Obnova díla je důležitá z hygienických důvodů – staré plásty kumulují rezidua i patogeny. Na druhou stranu úplný nedostatek souší na jaře může zpomalit rozvoj.

Silné včelstvo v době snůšky si může dovolit stavět. Slabé předjaří plné mezistěn může být kontraproduktivní – včely budou investovat energii do vosku místo do rozvoje plodu.

Osobně kombinuji:

• Na jaře dávám přednost souším, aby se včelstvo rychle rozjelo.
• V období silné snůšky přidávám mezistěny a nechávám část díla obnovit.

Je dobré si uvědomit, že vosk není „vedlejší produkt“. Je to investice energie celého včelstva. Každý nový plást je vykoupený kilogramy medu, které mohly skončit jinak.

A právě proto jsou souše na začátku sezóny tak cenné – šetří včelám síly ve chvíli, kdy je potřebují nejvíc. 🐝

Tak už víte, proč se mi chtělo brečet, když jsem našla původně zavěšené souše nakonec popadané na zemi?