Jarní včelařské drama: Když včely „vítězí“ nad královnou

Lysá nad Labem je v rozpuku. Jabloně v sadu sice ještě cudně drží svá růžová poupata, ale včely už mají jasno: sezóna začala a nikdo na nikoho čekat nebude. Pustila jsem se do jarní prohlídky a čekalo mě jedno velké překvapení, ze kterého se mi na chvíli pořádně zamotala hlava.

Plod nebo med? Boj o prostor

Měla jsem jasný plán – zkontrolovat, jak matka klade. Jenže realita v úlu byla jiná. Tam, kde se před pár dny vyklubal první velký jarní plod a já čekala, že matka buňky znovu zaklade, bylo „vymalováno“. Doslova.

Včely totiž využily každou vteřinu sluníčka v Polabí. I když jabloně teprve ladí formu, pampelišky a okolní zahrady se postaraly o masivní snůšku sladiny. Výsledek? Holky ty uvolněné buňky po vyběhlém plodu bleskově zanesly čerstvým nektarem a pylem. Chudák královna jen bezradně kroužila kolem – v plodišti prostě nebylo kam položit jediné vajíčko.

Včely jako logistické machryně

Na první pohled to vypadalo jako včelařská krize (říká se tomu „zablokování matky“), ale pak mi to došlo. Včely jsou neuvěřitelné logistické machryně. Ony jen potřebují vědět, že mají kam růst.

Nasadila jsem medník plný mezistěn a teď nastává to pravé včelí kouzlo. Jakmile včely ucítí volný prostor nad hlavou, spustí svůj propracovaný stěhovací plán:

1. Nektar z plodiště odpařit a přenést nahoru.

2. Uvolnit „školku“ matce k dalšímu kladení.

3. Vystavět nové panenské dílo v medníku.

Ponaučení pro dnešek? Nevěřte jen kalendáři, věřte včelám. Ony vědí, že jaro je tady, i když jabloň ještě váhá.