Květiny kolem úlů – má to vůbec smysl?
Když se řekne včelí zahrada, většina lidí si představí rozkvetlou louku plnou barev. Jenže realita je trochu jiná. Mnoho rostlin, které se prodávají jako "včelařské směsi", v našich podmínkách včelám příliš nepomůže. Některé kvetou jen krátce, jiné nejsou pro naše opylovače příliš atraktivní a některé se do české krajiny ani nehodí.
Pokud chceme včelám skutečně pomoci, není důležité vysít co nejvíce květin. Mnohem důležitější je přemýšlet nad tím, aby v okolí něco kvetlo od prvních jarních dnů až do podzimu.
A možná vás překvapím ještě jednou věcí. Květiny kolem úlů nejsou tím, co rozhoduje o tom, jestli budou mít včely dostatek potravy.
Potřebují včely květiny přímo u úlu?
Ve většině případů ne.
Včela medonosná běžně létá za nektarem a pylem dva až tři kilometry od úlu. Když je potřeba, zvládne bez problémů i pět kilometrů. To znamená, že několik záhonů vedle úlu nikdy neuživí celé včelstvo.
Pokud ale máme možnost okolí úlů osázet, rozhodně to smysl má. Ne kvůli výnosům medu, ale proto, že podpoříme období, kdy je v krajině potravy méně, a zároveň pomůžeme čmelákům, samotářským včelám i dalším opylovačům.
Jak daleko od úlu sázet?
Ideální je ponechat před česnem volný prostor alespoň dva až tři metry. Včely potřebují bezpečný koridor pro vzlet a přistávání.
Květinové záhony doporučuji vysazovat přibližně dva až deset metrů od úlu. Vyšší trvalky nebo keře je lepší umístit po stranách nebo za úly, aby nepřekážely při práci ani letu včel.
Kolik květin připadá na jedno včelstvo?
Na tuto otázku neexistuje přesná odpověď.
Silné včelstvo může mít v hlavní sezoně čtyřicet až šedesát tisíc včel. Každý den navštíví statisíce květů. Žádný běžný záhon proto jedno včelstvo neuživí.
Pokud bych měla doporučit minimální výsadbu kolem jednoho úlu, pak bych volila přibližně deset až dvacet metrů čtverečních trvalkových záhonů nebo několik menších skupin květin rozmístěných po celé zahradě.
Mnohem důležitější než samotná plocha je pestrost rostlin a jejich postupné kvetení během celé sezony.
Jaké květiny vybírat v českých podmínkách?
Nejlepší jsou druhy, které jsou přirozené pro naši krajinu, dobře prospívají bez složité péče a poskytují kvalitní pyl i nektar.
Jaro (březen–květen)
- krokusy
- sněženky
- ladoňky
- plicník lékařský
- prvosenka jarní
- dymnivka dutá
- sasanka hajní
- vrba jíva
- ovocné stromy
Na jaře potřebují včely především pyl pro rozvoj nového plodu. Každá rozkvetlá rostlina má v tomto období velký význam.
Konec jara a začátek léta
- šalvěj lékařská
- mateřídouška
- dobromysl obecná
- pažitka
- kakost
- chrpa modrá
- zvonky
Léto
- levandule lékařská
- šanta kočičí
- yzop lékařský
- agastache (anýzový yzop)
- zavinutka podvojná
- třapatka nachová
- řebříček obecný
- hadinec obecný
Pozdní léto a podzim
- rozchodníky
- hvězdnice
- vrbina tečkovaná
- dobromysl
- břečťan popínavý
Právě konec léta bývá obdobím, kdy v krajině často chybí dostatek nektaru. Proto mají pozdně kvetoucí druhy velký význam.
Kdy květiny vysazovat?
Nejvhodnější období jsou dvě.
- Jaro (březen až květen) – ideální pro většinu trvalek a bylinek.
- Podzim (září až říjen) – nejlepší čas pro výsadbu trvalek, cibulovin i stromů. Rostliny do zimy zakoření a na jaře rychle nastartují růst.
Nezapomínejme na stromy
Pokud bych měla doporučit jedinou investici pro včely, nebyly by to květinové směsi, ale stromy.
Dospělá lípa, vrba nebo javor nabídnou během svého kvetení mnohonásobně více potravy než několik květinových záhonů.
Velký význam mají také:
- lípy
- vrby
- javory
- ovocné stromy
- dřín obecný
- hloh
- líska (časný pyl)
Čemu bych se vyhnula?
- levným "včelařským směsím" s nepůvodními druhy,
- invazním rostlinám,
- výsadbám jediné rostliny na velké ploše,
- druhům, které v našich podmínkách špatně přezimují.
Pro opylovače je vždy cennější pestrá zahrada než jedna obrovská plocha jediné květiny.
Můj pohled
Když zakládám nové stanoviště, nesnažím se vytvořit zahradu jen pro včelu medonosnou. Přemýšlím nad tím, aby zde od jara do podzimu vždy něco kvetlo a aby si své místo našli i čmeláci, samotářské včely, motýli nebo pestřenky.
Jeden záhon svět nespasí. Ale pokud každý z nás vysadí pár správných rostlin, ponechá na zahradě kvetoucí kout a vysadí třeba jeden strom navíc, vznikne něco mnohem cennějšího. Pestřejší krajina, která pomůže nejen našim včelám, ale celé přírodě.