Jak funguje včelí úl

Včelí úl je vysoce organizovaný biologický systém, který funguje na principu dokonalé pracovně-sociální struktury. Celé včelstvo se chová jako jeden nadorganismus, ve kterém jednotlivé včely nemají samostatný význam — hodnotu má celek. Úl je řízen feromony, teplotou, dostupností potravy a okamžitými potřebami včelí rodiny.

Základními složkami úlu jsou plodové těleso, zásobní prostory a pracovní část úlu, v níž se odehrává komunikace, krmení, ventilace i zpracování nektaru. Bez správného fungování všech těchto částí úl přestává být životaschopný.

Včelí matka je jediná plodná samice ve včelstvu. Její jedinou funkcí je klást vajíčka a chemicky řídit včelstvo prostřednictvím mateřího feromonu. Vysoce kvalitní matka klade v období vrcholné sezóny až 1 500–2 000 vajíček denně.

Kvalita matky přímo určuje sílu, vitalitu i produktivitu včelstva. Matka neřídí úl vědomě — feromony pouze nastavují stabilitu a koordinaci chování dělnic.

Dělnice jsou sterilní samice a tvoří 90–95 % populace úlu. Jejich životní role se mění podle stáří:

• Čistilky (1–3 dny) – čistí buňky a připravují je pro nová vajíčka.
• Krmilky (5–12 dní) – produkují mateří kašičku a krmí larvy.
• Stavitelky (12–18 dní) – produkují vosk a staví nové plásty.
• Strážkyně (18–20 dní) – hlídají česno a brání úl před vetřelci.
• Létavky (od 20. dne) – sbírají nektar, pyl, propolis a vodu.

Celé včelstvo funguje díky neustálé komunikaci — tzv. tanečky, vibracím, dotekům a vůním. Dělnice tím předávají informace o zdrojích, hrozbách i potřebách úlu.

Trubci nemají žihadlo a jejich jedinou biologickou funkcí je oplodnit matku. Jsou zásadní pro genetickou diverzitu, ale jinak nepřispívají k provozu úlu.
Na podzim bývají z úlu vyháněni, protože spotřebovávají zásoby a nejsou potřební.

Úl není „skříňka s medem“. Je to přirozený organizovaný celek:

• Plodové těleso – centrum života úlu, kde matka klade a kde se líhne nový plod.
• Věncové zásoby – okolí plodu tvoří pyl a med, které včely používají jako okamžitý zdroj energie.
• Medníková část – prostor, kam včely ukládají přebytky medu určené ke stočení.
• Ventilační systém – včely aktivně regulují teplotu i vlhkost křídly a rozmístěním v úlu.

Včely musí udržet teplotu plodu 33–35 °C i za výrazně nepříznivých podmínek.
Regulace teploty je jedním z klíčů k přežití včelstva.

Včelstvo reaguje na vnější podmínky jako jediný organismus.
Když je hlad, včely přestanou krmit trubce.
Když je pylová snůška slabá, dělnice omezí plodování.
Když matka neprodukuje dost feromonů, včely začnou přemýšlet o tiché výměně.

Každé rozhodnutí je výsledkem tisíců drobných signálů, které včely předávají mezi sebou.

To je důvod, proč včelí úl funguje tak dokonale — ne proto, že by ho někdo řídil, ale protože je založen na harmonii, rovnováze a okamžité zpětné vazbě.