Tajemství včelího čichu: Pes by se styděl, co všechno naše holky cítí
Když se řekne výjimečný čich, většina lidí si představí psa. Ale kdyby věděli, co dokáže včela, možná by pejskaři zjihli. Včelí čich je totiž jeden z nejdokonalejších v živočišné říši – jemný, přesný a neuvěřitelně rychlý. A právě díky němu se naše holky dokážou orientovat ve světě, který je pro nás úplně skrytý.
Vůně jako kompas, GPS i dorozumívání v jednom
Včely necítí jen „něco“. Ony cítí příběhy. Vůně jim říká, kde je zdroj potravy, jestli je královna v pořádku, zda se úl nachází v rovnováze, nebo jestli někdo z venku přišel nepozván.
Každá včelí dělnice má na tykadelkách až 160–170 čichových senzill, které fungují jako malé analyzátory. Pes má sice čichový epitel větší, ale včely jsou mistry v rozlišování — dokážou poznat rozdíl i mezi dvěma velmi podobnými květy nebo mezi vůní nektaru v různém stupni zralosti.
Tanečky? Bez čichu by nedávaly smysl
Známý „včelí tanec“ je fascinující, ale málokdo ví, že by bez čichu nebyl vůbec použitelný. Včely během tance uvolňují pachové signály, které ostatním pomáhají pochopit:
- jak je zdroj vzdálený,
- jestli je bezpečný,
- jak moc stojí za to tam letět.
Pro ostatní včely je to jako číst voňavou mapu v prostoru tmy uvnitř úlu.
Jak včely cítí květy (a proč dokážou najít ty nejlepší)
Vůně květů je pro nás příjemná. Pro včely je to navigační systém. Rozpoznají:
- druh květu,
- jeho stáří,
- kolik nektaru nabízí,
- jestli už byla rostlina navštívena jinými opylovači,
- a dokonce i změny způsobené počasím.
Ochrana úlu? Vůně rozhoduje
Strážkyně na česně nepouštějí dovnitř kohokoliv. Každá včela má vlastní koloniální pachový podpis. Pokud se vůně úlu neshoduje s tou, kterou má příchozí, strážkyně to poznají během zlomku vteřiny.
A tady by si pes opravdu sedl na zadek – včely dokážou rozpoznat i včelu, která patří ke stejnému druhu, ale jinému včelstvu vzdálenému třeba jen pár metrů.
