Proč musí trubci na podzim z úlu pryč

✍️ Autorka: Pavlína Rochová, včelařka
⏱️ Doba čtení: 3 minuty

Když se podzim začne barvit do zlata a rána jsou studená, včely v našich úlech mění režim. Už nelétají tolik za nektarem, ale soustředí se na to nejdůležitější – udržet teplo a ochránit zásoby na zimu. A právě v tuhle chvíli dochází k události, které včelaři říkají „vyhánění trubců“.

Pro někoho to může vypadat krutě. Včelí dělnice přestanou trubce krmit, a nakonec je vytlačí ven z úlu, do chladu, kde nemají šanci přežít. Proč to ty naše hodné holky dělají?

Kdo je to vlastně trubec?

Abychom to pochopili, musíme si říct, jakou roli trubec v úlu má. Trubci jsou včelí samci. Jsou to takoví mohutní, dobromyslní bručouni.

  • Nemají žihadlo, takže nemohou úl bránit.
  • Nemají sosáček uzpůsobený ke sběru nektaru, takže nepřinesou domů ani kapku sladiny.
  • Nemají ani pylové košíčky.

Jejich jediným a hlavním úkolem je oplodnit mladou matku. To se děje v létě, kdy je příroda štědrá a v úlu je hojnost. V tu dobu si trubci žijí jako králové a včelky se o ně starají.

Kasta Délka těla Charakteristický znak Role
Dělnice 12–14 mm Nejmenší, mrštná, sosák, žihadlo Všechna práce v úlu i venku
Matka 20–25 mm Dlouhý zadeček, krátká křídla Kladení vajíček, "srdce" úlu
Trubec 15–17 mm Široké tělo, velké oči, bez žihadla Oplození matky, zahřívání plodu


Zima se neptá

Jakmile ale dny začnou být kratší, příroda zavelí k úsporám. V zimě včely nic nenosí, žijí jen z toho, co si my (a ony) nashromáždily přes léto – z medu. Každá lžička zásob rozhoduje o tom, jestli včelstvo přežije do jara.

Trubci, kteří svou úlohu už splnili a jen by ujídali drahocenné zásoby, se tak stávají pro včelstvo přítěží. Včelí společenství je nastavené na přežití celku, ne jednotlivce. Aby přežila matka a dělnice, které na jaře znovu rozjedou koloběh života, musí se „hladové krky“ navíc obětovat.

Koloběh života u nás na včelnici

I pro mě je vždycky zvláštní tenhle proces sledovat. Je to připomínka toho, že příroda není zlá, ale je nesmírně pragmatická a logická. Díky tomuto „podzimnímu úklidu“ máme jistotu, že včelstvo bude mít dost síly, aby přečkali mrazy v pevném chomáči a na jaře zase vyrazilo k prvním jívám a sněženkám.

Máte rádi med? Právě díky téhle včelí spořivosti si ho můžeme dopřát i my. Včelky myslí na zadní vrátka za nás.

Pavlína Rochová

Pavlína Rochová

Zakladatelka & Včelařka

Stojím za projektem Moje Medonosky, který propojuje lásku k přírodě, zvířatům a poctivému řemeslu. V Pertolticích pod Ralskem buduji malé hospodářství, kde se starám o ovečky, brzy také alpaky, a postupně vzniká i levandulová farma. Srdcem všeho je mé vlastní včelaření – s respektem k přírodě, tradicím a s důrazem na kvalitu.

📞 +420 725 55 33 42  |  ✉️ pavlina.rochova@gmail.com
Sledujte mě: LinkedIn Instagram
Kontaktovat autorku